středa 6. června 2012

Mazurek s koglem-moglem


Mazurek s koglem-moglem je ořechový řez se žloutkovou polevou. Co to je ten kogel-mogel? Případně také kogiel-mogiel či v jidiš gogle-mogle. Pěna vyšlehaná téměř do bíla ze žloutků a moučkového cukru. Pěna se může vylepšit i kakaem, kokosem, medem či rumem a pojídá se lžičkou z hrníčku. Hodně populární je v Polsku, ale znají ho prý i v Německu a Rusku. Mně kogiel-mogiel v dětství občas dělávala babcia a i teď ráda ulizuji, když připravuji nějaké těsto a žloutková pěna je jeho základem. Netuším, zda se jí u nás i jinde než na Těšínsku a jestli se mu i nějak říká, budu proto ráda, když napíšete do diskuse.
Nemusíte mít u tohoto dezertu strach ze salmonely, protože kogiel-mogiel je v něm upečený!

Těsto
50 g krupicového cukru
50 g moučkového cukru
120 g lískových ořechů
120 g másla
120 g polohrubé mouky
3 žloutky
nastrouhaná kůra z jednoho citronu

Na plech s vyššími okraji o rozměrech cca 34 x 26 cm položíme pečicí papír.

Ořechy pomeleme spolu s krupicovým cukrem na jemno. Máslo utřeme s moučkovým cukrem do pěny, postupně do něj zatíráme žloutky jeden po druhém a citronovou kůru. Na závěr do těsta zamícháme ořechy a mouku. Těsto rozetřeme na plechu, je trochu hutnější, tak to není tak jednoduché. Pečeme 20 až 25 minut v troubě vyhřáté na 170°C.

Kogiel-mogiel - žloutková poleva
4 žloutky
100 g moučkového cukru
25 g vanilkového cukru

Během pečení podkladu koláče vyšleháme žloutky. Šleháme je při nejvyšší rychlosti a po lžících k nim přisypáváme oba cukry. Vznikne hustá, světle žlutá až bílá pěna. Tu rozetřeme na předpečený korpus. Plech přikryjeme alobalem a pečeme 4 až 5 minut v troubě zapnuté na 170°C. Žloutková poleva nesmí být upečená moc, při krájení by potom praskala. Při vytažení z trouby musí být pouze na povrchu pevná krusta, a uvnitř poleva ještě lehce tekutá. Podáváme vychladlé.



7 komentářů:

Jitka řekl(a)...

Bylo to dobré, ale bylo toho málo!

vilemina řekl(a)...

Ořechový či mandlový dort se žloutkovou polevou (nepečenou) znám jako jarní dort a u nás v rodině se dělá minimálně od 30. let. 20. stol. Je normálně i v Sandtnerce z té doby, zdobil se ještě zelenými pistáciemi. Pekl se na Vánoce a na Velikonoce.
Žloutky šlehané s cukrem do pěny se používají třeba na anýzky, jen lehce sušené žluté "laskonky" s anýzem, bez mouky. Ale jsou i základem jiných těst (zázvorky), hlavně musí změnit tu strukturu, zesvětlat vešlehaným vzduchem.

Salmonela by se u prodávaných vajec vyskytovat neměla (kontrola). Jinak může být jen na skořápce (přenesená trusem), odkud se ojedinělě při špatné manipulaci může dostat do bílku, ale do žloutku už určitě ne - ostatní je víceméně reklama výrobců umělohmotných majonéz apod. :)

Maryna řekl(a)...

Děkuji za komentář. Na Sandtnerku se podívám. V Polsku se peče také nejčastěji na Velikonoce.

Gitka řekl(a)...

Dobrý deň my tieto rezy (u nás sa volajú - žĺtkové rezy) pečieme z vlašskými orechmi, resp. naša babička a vždy miznú zo stola ako prvé :-)

Prcková řekl(a)...

Co stane, pokud dám za lískáče vlašáky? Nic jiného teď asi doma nenajdu...

Prcková řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Maryna řekl(a)...

Můžete klidně vyměnit lískáče vlašáky.